Papír: Porovnání verzí
m (→Formát papíru) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Kvalita papíru == | == Kvalita papíru == | ||
| − | + | Pro skládání [[origami]] lze celkem úspěšně používat kancelářský papír nebo běžně dostupné barevné papíry. V českých knížkách se často doporučuje vyzkoušet různé druhy balících a dárkových papírů. Dnes už se u nás dají sehnat pravé japonské papíry na origami (nebo aspoň jejich napodobeniny) v různých [[:Kategorie:Papírnictví|papírnictvích a potřebách pro výtvarníky]] nebo v internetových obchodech. Zaručeně pravé japonské origami papíry pořídíte např. [http://obchod.origamido.cz// zde]. Nejčastěji jsou to čtverce o velikosti 15 x 15 cm z tenkého papíru obarveného po jedné straně, ale japonských origami papírů je nepřeberné množství druhů a velikostí, nejrůznějších vzorů, barev, struktur, atd., až někdy zůstává rozum stát (svého času např. letěly papíry fosforeskující!). Proto nepřekvapí, že v Japonsku se papír na origami vyrábí ze surovin pro Evropana nedostupných: cukrové třtiny, bambusu či moruše. | |
Obecně se dá říci, že papír na origami by měl být jemný, ohebný, pevný a navíc barevný. | Obecně se dá říci, že papír na origami by měl být jemný, ohebný, pevný a navíc barevný. | ||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Jako vždy a všude, existuje i u skládanek spousta výjimek. Nejběžnější výjimkou je klasický formát A4 nebo jeho přibližný americký ekvivalent Letter. V Americe je oblíbený formát dolarové bankovky (obdélník přibližně 3:7). Pokud skládanka používá ještě jiný nestandartní formát, diagram většinou obsahuje postup, jak jej získat ze standartního formátu. Našel jsem například návod jak udělat [[pravidelný šestiúhelník]] ze čtverce (každý správný origamista má odpor k úhloměrům a vůbec všem pravítkám). Ze šestiúhelníka si můžete složit třeba [[Media:snowflake.pdf|sněhovou vločku]]. Lze také snadno zhotovit dva rovnostranné trojúhelníky z formátu řady A (poměr stran asi 1:1,41). Údajně existují i skládanky z kruhu. | Jako vždy a všude, existuje i u skládanek spousta výjimek. Nejběžnější výjimkou je klasický formát A4 nebo jeho přibližný americký ekvivalent Letter. V Americe je oblíbený formát dolarové bankovky (obdélník přibližně 3:7). Pokud skládanka používá ještě jiný nestandartní formát, diagram většinou obsahuje postup, jak jej získat ze standartního formátu. Našel jsem například návod jak udělat [[pravidelný šestiúhelník]] ze čtverce (každý správný origamista má odpor k úhloměrům a vůbec všem pravítkám). Ze šestiúhelníka si můžete složit třeba [[Media:snowflake.pdf|sněhovou vločku]]. Lze také snadno zhotovit dva rovnostranné trojúhelníky z formátu řady A (poměr stran asi 1:1,41). Údajně existují i skládanky z kruhu. | ||
| + | == Z historie papíru == | ||
| − | [[Kategorie:Škola origami]] [[Kategorie:Papírnictví]] | + | Za tvůrce papíru, jak jej známe dnes, je považován Tsai Lun (62-121 n.l.), úředník císaře Han Ho Ti, pocházející z provincie Hunan v jižní Číně. Snažil se tehdy vyrobit materiál, který by byl lehký, tenký a na který by se dobře psalo. Zkoušel rostlinná vlákna a podařilo se mu to z dřevěné kůry, konopných odpadů a zbytků rybářských sítí, údajně '''kolem roku 105''' našeho letopočtu. Z podobných materiálů se papír vyrábí dodnes. |
| + | |||
| + | S rozpínáním Čínského impéria začala technologie výroby papíru pronikat i za hranice říše. Nejprve to byla Korea (384 n.l.), odtud pak budhističtí mniši přinesli papír do Japonska (kolem roku 550 n.l.). V 8. století se papír rozšířil do ostatních asijských zemí. Do Evropy jej přinesli Arabové (Mauři) přes Afriku. První dílny na výrobu papíru zakládané Araby se objevily na území dnešního Španělska ( Xativa – roku 1144, Albarells v Katalánii - roku 1193) a také v Itálii (Fabriano – roku 1268). V 15. století se začal papír vyrábět také na území Švýcarska, Rakouska, Čech, Polska a Anglie. | ||
| + | |||
| + | První zmínka o výrobě papíru v Čechách pochází z roku 1499. V 16. století pak u nás došlo k velkému rozmachu papírenské výroby. Celkem je z té doby známo 22 papíren. V této době vznikla také [[Ruční papírna Velké Losiny|papírna]] ve [http://www.losiny.cz/ Velkých Losinách] (1596), v níž se ruční papír vyrábí dodnes, a to tradičním postupem z bavlny a lnu. | ||
| + | |||
| + | * [http://www.muzeumpapiru.cz/ Muzeum papíru] a ruční papírna ve Velkých Losinách | ||
| + | * [http://www.rucni-papir.cz/historie-papiru.asp Historie papíru] | ||
| + | * David Lister: [http://www.britishorigami.info/academic/lister/origins_paper.htm Paper, Its Nature and Origins] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Škola origami]] [[Kategorie:Papírnictví]] [[Kategorie:Historie origami]] | ||
Aktuální verze z 14. 2. 2012, 10:30
Kvalita papíru
Pro skládání origami lze celkem úspěšně používat kancelářský papír nebo běžně dostupné barevné papíry. V českých knížkách se často doporučuje vyzkoušet různé druhy balících a dárkových papírů. Dnes už se u nás dají sehnat pravé japonské papíry na origami (nebo aspoň jejich napodobeniny) v různých papírnictvích a potřebách pro výtvarníky nebo v internetových obchodech. Zaručeně pravé japonské origami papíry pořídíte např. zde. Nejčastěji jsou to čtverce o velikosti 15 x 15 cm z tenkého papíru obarveného po jedné straně, ale japonských origami papírů je nepřeberné množství druhů a velikostí, nejrůznějších vzorů, barev, struktur, atd., až někdy zůstává rozum stát (svého času např. letěly papíry fosforeskující!). Proto nepřekvapí, že v Japonsku se papír na origami vyrábí ze surovin pro Evropana nedostupných: cukrové třtiny, bambusu či moruše.
Obecně se dá říci, že papír na origami by měl být jemný, ohebný, pevný a navíc barevný.
- Jemnost - není příliš silný a dovoluje i několikanásobné přeložení.
- Ohebnost a věrnost - po přeložení a následném rozložení je vzniklý sklad dobře vidět, hezky "drží hranu" a můžeme ho kdykoli zopakovat podle již jednou vytvořené linie.
- Pevnost - v místě, kde je přeložen, se netrhá.
- Barevnost - můžeme zajistit sami. Jako základ použijeme papír kancelářský, na který nanášíme barvu štětcem nebo chomáčkem vaty. Zvláštní vzory získáme ponořením zmačkaného papíru do barvy. Při batikování papíru ponořujeme papír pravidelně složený do různých barevných roztoků. Po barvení a batikování je samozřejmě nutné papír přežehlit.
Volba papíru asi také hodně záleží na tom, co skládáme a jak je to složité. Jste-li začátečníkem, neztrácejte čas sháněním japonského papíru a skládejte z toho, co máte po ruce. V knížce Letadla a lodě z papíru (viz seznam literatury) se píše, že optimální hmotnost na čtvereční metr je 80 gramů. Tuto vlastnost splňuje běžně dostupný kancelářský papír a vlaštovky z něj poskládané létají docela dobře 
.
Formát papíru
Většina tradičních skládanek vychází ze čtverce. V Japonsku je prý nejběžnější formát 17 x 17 cm pro normální lidi a 6 x 6 pro miniaturisty. My budeme samozřejmě používat čtverec 21 x 21 cm, který se dá snadno zhotovit z A4. To jsou tzv. centimetrové formáty. Ovšem nadšenci občas skládají z papírů mnohem větších – z tzv. metrových formátů. Nejsem si jistý, ale myslím, že rekord je něco kolem 30 metrů...
Jako vždy a všude, existuje i u skládanek spousta výjimek. Nejběžnější výjimkou je klasický formát A4 nebo jeho přibližný americký ekvivalent Letter. V Americe je oblíbený formát dolarové bankovky (obdélník přibližně 3:7). Pokud skládanka používá ještě jiný nestandartní formát, diagram většinou obsahuje postup, jak jej získat ze standartního formátu. Našel jsem například návod jak udělat pravidelný šestiúhelník ze čtverce (každý správný origamista má odpor k úhloměrům a vůbec všem pravítkám). Ze šestiúhelníka si můžete složit třeba sněhovou vločku. Lze také snadno zhotovit dva rovnostranné trojúhelníky z formátu řady A (poměr stran asi 1:1,41). Údajně existují i skládanky z kruhu.
Z historie papíru
Za tvůrce papíru, jak jej známe dnes, je považován Tsai Lun (62-121 n.l.), úředník císaře Han Ho Ti, pocházející z provincie Hunan v jižní Číně. Snažil se tehdy vyrobit materiál, který by byl lehký, tenký a na který by se dobře psalo. Zkoušel rostlinná vlákna a podařilo se mu to z dřevěné kůry, konopných odpadů a zbytků rybářských sítí, údajně kolem roku 105 našeho letopočtu. Z podobných materiálů se papír vyrábí dodnes.
S rozpínáním Čínského impéria začala technologie výroby papíru pronikat i za hranice říše. Nejprve to byla Korea (384 n.l.), odtud pak budhističtí mniši přinesli papír do Japonska (kolem roku 550 n.l.). V 8. století se papír rozšířil do ostatních asijských zemí. Do Evropy jej přinesli Arabové (Mauři) přes Afriku. První dílny na výrobu papíru zakládané Araby se objevily na území dnešního Španělska ( Xativa – roku 1144, Albarells v Katalánii - roku 1193) a také v Itálii (Fabriano – roku 1268). V 15. století se začal papír vyrábět také na území Švýcarska, Rakouska, Čech, Polska a Anglie.
První zmínka o výrobě papíru v Čechách pochází z roku 1499. V 16. století pak u nás došlo k velkému rozmachu papírenské výroby. Celkem je z té doby známo 22 papíren. V této době vznikla také papírna ve Velkých Losinách (1596), v níž se ruční papír vyrábí dodnes, a to tradičním postupem z bavlny a lnu.
- Muzeum papíru a ruční papírna ve Velkých Losinách
- Historie papíru
- David Lister: Paper, Its Nature and Origins
