Základní symboly v diagramech: Porovnání verzí
(→Přehyby) |
(→Přehyby) |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
[[Soubor:School_mv.gif]] | [[Soubor:School_mv.gif]] | ||
| + | |||
| + | Dalo by se diskutovat i o dalším způsobu přehybu, totiž o rozložení, při kterém vlastně hrana zaniká – tak bychom dostali tři základní druhy přehybu. Nebo naopak, horní přehyb je jenom obrácený dolní přehyb, takže vlastně máme jenom jeden druh přehybu. V praxi se ale ustálilo rozlišování výše jmenovaných dvou základních přehybů. Ještě se někdy používá tečkovaná čára (.......) pro naznačení hran skrytých uvnitř skládanky – tzv. X-ray view (rentgenový pohled). | ||
Verze z 20. 2. 2008, 22:44
Jaký jazyk musíte znát, abyste mohli studovat origami? Je to japonština, angličtina nebo španělština? Nikoli. Je to jazyk origami diagramů. Diagramy jsou v podstatě technické nákresy, které zachycují postup skládání krok po kroku. Největší rozvoj zaznamenaly v minulém, tedy dvacátém, století a jejich názornost zůstává dosud nepřekonána. Každý, kdo se chce origami věnovat, by se měl naučit jazyk diagramů číst.
Čáry
Origami diagramy v podstatě vycházejí z technických výkresů a v technických výkresech se používá několik tlouštěk čar pro lepší rozlišení jejich významu. Kreslíři diagramů také (většinou) využívají různě tlustých čar – podle svých možností a vkusu – mají svůj styl. Doporučuje se okraje papíru kreslit silnější čarou a přehyby čarou slabší. Někteří origamisté však dávají přednost opačnému přiřazení: přehyby kreslí silnější než okraje, protože jsou podle nich důležitější.
Přehyby
Podobně jako v technických výkresech se kromě plných čar používají i čáry přerušované, a to především pro rozlišení druhu přehybu. Určitě víte, že v diagramech rozlišujeme dva základní přehyby:
- Údolní (valley fold): papír překládáte nahoru (k sobě), hrana vytváří údolí. Přehyb se kreslí přerušovanou čarou (– – –).
- Horní (mountain fold): papír překládáte dolů (od sebe), hrana vytváří horu. Přehyb se kreslí čerchovanou čarou. Zde je trochu neshoda v tom, jestli použít čerchování s jednou tečkou za každou čárkou (– . – . –) nebo se dvěma tečkami (– .. – .. –). Například Yoshizawa a Randlett používají dvě tečky, Harbin jednu, Lang používá oba způsoby.
Dalo by se diskutovat i o dalším způsobu přehybu, totiž o rozložení, při kterém vlastně hrana zaniká – tak bychom dostali tři základní druhy přehybu. Nebo naopak, horní přehyb je jenom obrácený dolní přehyb, takže vlastně máme jenom jeden druh přehybu. V praxi se ale ustálilo rozlišování výše jmenovaných dvou základních přehybů. Ještě se někdy používá tečkovaná čára (.......) pro naznačení hran skrytých uvnitř skládanky – tzv. X-ray view (rentgenový pohled).
