Akira Yoshizawa

Yoshizawa se svými modely

Akira Yoshizawa (což je anglický přepis jeho jména, správná transkripce do češtiny zní Jošizawa) je pravděpodobně největším mužem origami dvacátého století. Dokázal oživit skládání papíru v Japonsku a dát mu statut svébytného umění. A hlavně dokázal rozšířit zájem o toto umění za hranice Japonska a seznámit s ním Západní svět. Říká se, že za svůj život vytvořil více než 50 tisíc modelů, mnoho z nich pak bylo vystavováno v galeriích po celém světě. Yoshizawa vytvořil spolu s Robinem Harbinem a Samem Randlettem nový způsob zakreslování postupu skládání – diagramy. Bohužel, jenom velmi malá část jeho autorských modelů je do těchto diagramů zakreslena...

Životopis

Narodil se 14. března 1911

ve skromných poměrech v prefektuře Tochigi nedaleko Tokia. Jeho otec byl zemědělec. Akira absolvoval pouze šestileté základní vzdělání.

Ve věku 13 let

odešel do Tokya, kde pracoval v továrně na strojní součásti. Doplňoval si vzdělání ve večerní škole. Stal se technickým projektantem a v továrně, kde pracoval, vyučoval mladé zaměstnance geometrii. Tehdy dostal nápad používat skládání papíru při výuce geometrie. Jeho zaměstnavatel jej v tom podporoval, takže Akira mohl studovat origami v pracovní době.

V roce 1937

ve 26 letech, z továrny odešel, aby se mohl origami věnovat naplno. Žil velmi skromně, dělal příležitostné práce, aby se uživil. Před válkou dva roky studoval jako budhistický mnich. Ačkoli nikdy nevstoupil do kláštera, zůstal tomuto vyznání oddaný. V roce 1938 se poprvé oženil, jeho žena však zemřela brzy po válce.

Když vypukla válka, připojil se k Japonskému zdravotnímu sboru. Byl odvelen do vojenské nemocnice v Honkongu, kde pravidelně zdobil postele pacientů svými barevnými origami modely. Později sám onemocněl, takže se vrátil do Japonska.

V roce 1944

bylo několik jeho modelů použito v knize Origami Shuko od Isao Hondy.

V roce 1951

jej objevil jako origami umělce Tadasu Iizawa, editor obrázkového časopisu Asahi Graf, když sháněl origami modely pro symboly japonského zvěrokruhu. Vypátral Yoshizawu oblečeného do staré vojenské uniformy, pracujícího jako podomní prodejce tsukudani, rybích lahůdek. Prý mu tehdy kopil nové šaty a ubytoval jej v hotelu. Yoshizawa pracoval celý den a noc na návrhu modelů zvěrokruhu. Článek, který vyšel v lednu roku 1952, vzbudil velkou senzaci a Yoshizawa se stal slavným.

Iizawa mu pomohl získat další zakázky, takže v roce 1954 mohla vyjít Yoshizawova první kniha: Atarashi Origami Geijutsu (New Origami Art, Nové origami umění). Byla to první kniha, která používala jeho vlastní systém kreslení diagramů, jenž umožnil skládat modely i čtenářům, kteří neuměli japonsky. Tato notace diagramů se s malými úpravami používá dodnes po celém světě.

V roce 1954

Yoshizawa založil Mezinárodní origami centrum v Tokyu (International Origami Centre in Tokyo), které začalo vydávat origami časopis. Zájem o Yoshizawu dále stoupal a v roce 1955 uskutečnil svoji první velkou výstavu v Ginze, nákupním centru v Tokiu. V říjnu téhož roku se mu dostalo i mezinárodního uznání, když 300 jeho modelů bylo vystaveno ve Stedelijk Museum v Amsterdamu. Výstava přilákala mnoho návštěvníků a zpráva o ní se objevila v médiích v celé Evropě. V té době na Západě vzrůstal zájem o skládání papíru díky Robertu Harbinovi, který prezentoval origami v televizním programu v Británii, a díky Lillian Oppenheimer, která založila Origami centrum v New Yorku.

V roce 1956

se Yoshizawa podruhé oženil. Jeho manželka Kiyo mu byla zároveň manažerkou a pomocnicí v origami kurzech.

V roce 1957

byl poprvé publikován jeho klasický Origami Dokuhon (Yoshizawa preferoval transkripci “Origami Tokuhon”, anglicky Origami Reader, česky Origami čtenář?). V roce 1959 Lillian Oppenheimer zorganizovala výstavu jeho modelů v Japan Centre v New Yorku. Velkou část tvořily modely z Amsterdamu. Výstava skončila předčasně kvůli trapnému nedorozumění: někteří návštěvnící si mysleli, že papírové modely jsou vzorky bez ceny, takže si je rozebrali a odnesli domů. Než mohli organizátoři zasáhnout, výstava se doslova rozplynula. Yoshizawu tento incident velmi mrzel, protože řada modelů byla naprosto unikátních.

Yoshizawův mezinárodní věhlas rostl natolik, že to přimělo Japonskou vládu, aby jej podporovala jako kulturního velvyslance. V této roli hodně cestoval, vyučoval origami a propagoval Japonskou kulturu. Např. Velkou Británii navštívil třikrát a byl jmenován doživotním vice-prezidentem British Origami Society.

Ocenění

Yoshizawa získal za své origami řadu ocenění. V roce 1963 byla jeho kniha Tanoshi Origami (Joyful Origami) oceněna kulturní cenou Mainichi. V roce 1971 získal putovní cenu Dětské kultury, v roce 1983 jej japonský císař ustanovil členem řádu vycházejícího slunce.

V roce 1989

Yoshizawa odhadoval, že za svůj život vytvořil více než 50 tisíc modelů. Vyšlo 18 jeho origami knih, avšak pouze několik stovek jeho modelů bylo zakresleno do diagramů. Yoshizawa nikdy nechtěl své modely prodávat – říkal o nich, že jsou to jeho děti. A on opravdu uměl svým modelům vdechnout zvláštní kouzlo a život, jaký málokdo dovedl napodobit.

V březnu 1998

byl jedním z mnoha vystavujících v Louvru v Paříži, což byla do té doby pravděpodobně největší výstava origami. Zde pózoval pro fotografy se svým velkým rivalem, Yoshide Momotanim.

V roce 2004

vdova po profesoru Legmanovi uspořádávala jeho pozůstalost. Profesor Gershon Legman se s Yoshizawou seznámil již v padesátých letech a vedli spolu čilou korespondenci. Profesor pomáhal zorganizovat první Yoshizawovu výstavu v New Yorku spolu s Lillian Oppenheimer. Jeho vdova objevila velkou krabici se sbírkou nádherných origami modelů a věnovala je British Origami Society. Tam pamětníci rozpoznali, že jde o ztracené Yoshizawovy modely a zprostředkovali jejich návrat k autorovi. Yoshizawa byl nepředstavitelně šťastný, že se k němu po téměř padesáti letech dostaly zpět. Některé z nich byly trochu poškozené, ale většina si zachovala výraz, který jim vdechl mistr Yoshizawa.

Zemřel 14. března 2005

brzy ráno, tedy v den svých narozenin, ve věku 94 let.

Origami umění v Japonsku

Podle Davida Listera, historika origami, Yoshizava povýšil skládání papíru z obyčejného koníčka a kratochvilné zábavy na opravdové umění se vším všudy. Podnítil řadu nových moderních origami směrů, ovšem ne všechny se vyvíjely tak, jak by si představoval. Po určitou dobu panovala mezi origami skupinami v Japonsku značná rivalita a Yoshizawa si udržoval odstup od svých konkurentů (Yoshide Momotani, Toyoaki Kawai, ...). Zazlíval jim, že kopírují některé jeho modely, a jeho hosté ze Západu se ve vlastním zájmu o nich nesměli zmiňovat. V pozdějších letech se však s nimi smířil.

Yoshizawa je také považován za zakladatele techniky mokrého skládání (wet folding). Tato technika spočívá ve skládání z tlustšího navlhčeného papíru, který umožňuje lepší trojrozměrné modelování a model po proschnutí dobře drží tvar. Dále je autorem revolučních základních tvarů a tvůrcem efektivního způsobu zaznamenávání postupu skládání v podobě diagramů.

Stěží bychom hledali muže, jehož život by byl více spjat s origami. Dá se říci, že je to hlavně jeho zásluhou, že skládání papíru bývá považováno za výhradně japonské umění.

Odkazy

• Wikipedia.org: http://en.wikipedia.org/wiki/Akira_Yoshizawa
• Joseph Wu: Yoshizawa's gallery
• David Lister: A Tribute to Akira Yoshizawa
• David Lister: A list of books by Akira Yoshizawa
• Times Online: Akira Yoshizawa obituary