Směry origami: Porovnání verzí
m (→Hlediska klasifikace origami) |
m |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* John Smith: [http://www.britishorigami.info/academic/jonsmif.htm Origami Profiles], volný překlad: [[Profily origami]] | * John Smith: [http://www.britishorigami.info/academic/jonsmif.htm Origami Profiles], volný překlad: [[Profily origami]] | ||
* David Lister: [http://www.britishorigami.info/academic/lister/forms_of_origami.htm The Forms of Origami] | * David Lister: [http://www.britishorigami.info/academic/lister/forms_of_origami.htm The Forms of Origami] | ||
+ | |||
+ | == Hlediska == | ||
+ | Ovšem hledisek, podle kterých můžeme origami dělit, je bezpočet. Na některé se můžeme podívat blíže: | ||
+ | * ''Dělení podle složitosti'' je asi nejběžnější. Jednotlivé škály se liší především počtem stupňů obtížnosti. Zdaleka nejpoužívanější jsou škály třístupňové a pětistupňové vyjádřené buď slovně, nebo počtem puntíků. Velmi pěkné slovní dělení vytvořil [[František|František Grebeníček]] | ||
[[Kategorie:Historie origami]] | [[Kategorie:Historie origami]] |
Verze z 16. 2. 2008, 22:46
V origami existuje mnoho směrů a někdy je těžké určit, co ještě je origami a co už je jenom hraní s papírem. Pro klasifikaci origami si můžeme stanovit několik hledisek nebo chcete-li rozměrů. (Sestavíme tak vlastně souřadný systém jakéhosi hyperprostoru a každý origamista si pak může najít své oblíbené souřadnice.) Z toho vychází také myšlenka origami profilů.
Hlediska klasifikace origami
- Výchozí tvar papíru
- pravidelné tvary: trojúhelník, čtverec, pětiúhelník, šestiúhelník, ... pravidelné n-úhelníky až ke kruhu
- nepravidelné tvary - nejběžnější je obdélník: bankovky, letter, A4, 1:2, 1:3, 1:4,... až dlouhé úzké pruhy papíru
- Stříhání: není dovoleno, je dovoleno, smí se odstřižený kus zahodit nebo musí zůstat na skládance, atd.
- Podpůrné materiály, jako například lepidlo, sponky či drátky pro udržení tvaru
- Vícevrstvé papíry, ať už kombinace AL-fólie a papíru nebo několika barevných papírů, které jsou skládány najednou
- Sestavení modelu z více částí, tady se dá najít několik podkategorií
- modulární skládání: jeden typ základního modulu je použit mnohokrát k sestavení většího celku
- multimodulární skládání: základních modulů je několik a jsou použity mnohokrát
- skládání z více různých částí: segmentovaná (např. klobouk + hlava + sako + kalhoty + límec = postava šaška)
- nesegmentovaná (např. tělo koně složené ze dvou částí: hlava s předníma nohama + zadní nohy a zadek s ocasem)
- sestavy od stavebnicových skládanek (např. kostry) až po umělecké koláže (Mítiny obrázky, oribany, oriland...)
- Dozdobování: malováním, barvením, nalepováním ozdob z dalších materiálů, např. textilu, korálků
- Modelování neboli dotváření trojrozměrných tvarů, například při skládání z vlhkého papíru, tento směr může skončit až u kašírování
Směry
Kromě těchto hledisek, které se soustřeďují na techniku skládání, se můžeme pokusit klasifikovat origami podle složitosti, uměleckého dojmu či míry podobnosti modelu s reálnou předlohou. Lze nalézt například takovéto rozdělení na směry:
- Východní-klasické skládání vychází z japonské staré školy, zobrazuje květiny, zvířata, předměty, a je poměrně jednoduché. Skládanky mají pouze přibližný tvar a svůj skutečný vzor pouze napodobují.
- Západní-realistické origami představuje přesnou kopii skutečného vzoru se všemi detaily. Návody na tyto skládanky jsou někdy tvořeny pomocí počítače a jejich složení zvládne jen trénovaný origamista s obrovskou trpělivostí. Skládání totiž může trvat i několik hodin.
- Geometrické, abstraktní origami tvoří složité mnohostěny, pyramidy, koule a jiná geometrická tělesa z mnohokrát se opakující jedné skládanky, jejíž části na sebe navazují a důmyslně do sebe zapadají.
Odkazy
- John Smith: Origami Profiles, volný překlad: Profily origami
- David Lister: The Forms of Origami
Hlediska
Ovšem hledisek, podle kterých můžeme origami dělit, je bezpočet. Na některé se můžeme podívat blíže:
- Dělení podle složitosti je asi nejběžnější. Jednotlivé škály se liší především počtem stupňů obtížnosti. Zdaleka nejpoužívanější jsou škály třístupňové a pětistupňové vyjádřené buď slovně, nebo počtem puntíků. Velmi pěkné slovní dělení vytvořil František Grebeníček