Setkání origamistů v Berouně

Ve dnech 27.-30. dubna 2012 proběhlo v muzeu Českého krasu v Berouně velké setkání origamistů. Bohatý program byl rozdělen do několika dnů a částečně byl otevřen veřejnosti. V sobotu 27. dubna se dopoledne uskutečnily dílny origami, jak pro veřejnost (jednoduché modely a veselý netopýr M. G. LaFosse), tak pro origamisty. Zajímavější dílny byly pochopitelně ty pro origamisty, s velkým úspěchem se setkala labuť Romana Kužliaka. Ten proto musel výuku zopakovat ještě večer v hotelové společenské místnosti. Našla se dokonce jedna odvážlivkyně z řad neorigamistů, ctitelka obrazů Zdeňka Buriana, oslněná devonským útesem, která nás požádala o zvláštní dílnu na pravěké potvory. Skládal se jablovec, a dva modely pana Kawahaty: trilobit a lalokoploutvá ryba. Skládání jí šlo dobře od ruky, ale když jsem jí nabízel, že jí výjimečně ofotím návod na lalokoploutvou rybu, s díky odmítla. Jedna ryba stačila. Alespoň jednoho člověka jsme přesvědčili, že origami už dávno není dětská hra. Odpoledne pak následovala komentovaná prohlídka spojená s výkladem o moderním origami, o vývoji skládání z papíru a o hlavních směrech a technikách současného origami. Výklad byl náročný na pozornost, trval přesně dvě hodiny a tak do konce vydržel pouze Ondřej Cibulka coby průvodce (ten vydržet musel). Posluchači se postupně prostřídali, takže průvodce měl stále ke komu hovořit. Druhý den byla v plánu návštěva paleolontologických lokalit a Koněpruských jeskyň. Původní záměr byl nejprve sbírat zkameněliny a až bude vedro nesnesitelné, tak se zchladit v jeskyních. Ovšem, někteří jedinci, kteří o sběr zájem neměly a navíc ani nebyly sto dorazit ve stanovenou hodinu, nám to zatrhly. Takže místo chládku jeskyň jsme si užili kamenného pekla. Do lomů pralo slunce, ve stínu bylo ke třiceti stupňům a schovat se nebylo kde. Když jsme se ptali zkušeného paleontologa ze společnosti Palaia, kdy je nejlepší vyrazit na zkameněliny, řekl, že na jaře. Měl patrně na mysli nějaké rozumné jaro. Přes nepřízeň osudu jsme nalezli mnoho zajímavého, dozvěděli se, že přímo v Koněpruských jeskyních se na stěnách dají vidět zkameněliny, že v lomu pod jeskyněmi se bez kladívka člověk nechytne a že nejlepší je zajít na Kosov, kde lze najít i celé trilobity, což se nakonec potvrdilo. Někteří se však museli spokojit s paběrky, např. s pěknými graptolity. Večer či k ránu se většina účastníků rozprchla, ti nejodolnější pokračovali v pondělí do NPR Koda, kde navštívili překrásnou Císařskou rokli s pěnovcovými kaskádami, prošli si Kodskou jeskyni, vyškrábali se na Kodskou stěnu a po zadku z ní sjeli dolů. Odpoledne pak nejvytrvalejší pár navštívil městskou rozhlednu a medvědárium.

• Fotografie ze setkání si můžete prohlédnout v této galerii.