Základní symboly v diagramech

Jaký jazyk musíte znát, abyste mohli studovat origami? Je to japonština, angličtina nebo španělština? Nikoli. Je to jazyk origami diagramů. Diagramy jsou v podstatě technické nákresy, které zachycují postup skládání krok po kroku. Největší rozvoj zaznamenaly v minulém, tedy dvacátém, století a jejich názornost zůstává dosud nepřekonána. Každý, kdo se chce origami věnovat, by se měl naučit jazyk diagramů číst.

Čáry

Origami diagramy v podstatě vycházejí z technických výkresů a v technických výkresech se používá několik tlouštěk čar pro lepší rozlišení jejich významu. Kreslíři diagramů také (většinou) využívají různě tlustých čar – podle svých možností a vkusu – mají svůj styl. Doporučuje se okraje papíru kreslit silnější čarou a přehyby čarou slabší. Někteří origamisté však dávají přednost opačnému přiřazení: přehyby kreslí silnější než okraje, protože jsou podle nich důležitější.

Přehyby

Podobně jako v technických výkresech se kromě plných čar používají i čáry přerušované, a to především pro rozlišení druhu přehybu. Určitě víte, že v diagramech rozlišujeme dva základní přehyby:

• Údolní (valley fold): papír překládáte nahoru (k sobě), hrana vytváří údolí. Přehyb se kreslí přerušovanou čarou (– – –).
• Horní (mountain fold): papír překládáte dolů (od sebe), hrana vytváří horu. Přehyb se kreslí čerchovanou čarou. Zde je trochu neshoda v tom, jestli použít čerchování s jednou tečkou za každou čárkou (– . – . –) nebo se dvěma tečkami (– .. – .. –). Například Yoshizawa a Randlett používají dvě tečky, Harbin jednu, Lang používá oba způsoby.

Dalo by se diskutovat i o dalším způsobu přehybu, totiž o rozložení, při kterém vlastně hrana zaniká – tak bychom dostali tři základní druhy přehybu. Nebo naopak, horní přehyb je jenom obrácený dolní přehyb, takže vlastně máme jenom jeden druh přehybu. V praxi se ale ustálilo rozlišování výše jmenovaných dvou základních přehybů. Ještě se někdy používá tečkovaná čára (.......) pro naznačení hran skrytých uvnitř skládanky – tzv. X-ray view (rentgenový pohled).

Šipky

Šipky mají sloužit především k naznačení pohybu papíru – to je to, co činí diagramy tak názornými. Nejčastěji jsou svázany s přehyby. V této souvislosti se ustálily tři základní typy šipek:

• Přeložení dopředu – ve spojení s údolním (valley) přehybem. Kreslí se jako obyčejná šipka viz obr. dole (a). Ovšem různí autoři mají různé představy o tom, jak vypadá obyčejná šipka... Šipka by měla končit v místě, na kterém se po přeložení ocitne ten bod papíru, na kterém šipka začíná.
• Přeložení dozadu – ve spojení s horním (mountain) přehybem. Kreslí se jako polovina šipky (nevyplněná), viz obr. dole (b).
• Rozložení – ve spojení s horním (mountain) přehybem nebo na opačném konci šipky znázorňující přeložení dopředu – pak naznačuje vytvoření hrany. Kreslí se jako nevyplněná šipka, viz obr. dole (c).

Dále se používá šipka naznačující otočení papíru – obr. (d).

Opakování kroků

Harbin zavedl přeškrtnutou šipku jako symbol pro opakování kroku na jiné části skládanky. Počet přeškrtnutí udává počet opakování. Tento symbol se také často používá, přestože jde o porušení principu, že šipka má naznačovat pohyb papíru. Většinou se uvádí v každém kroku, který je třeba opakovat. Robert Lang místo toho doporučuje použít odkazovací čáru s rozsahem kroků v obdélníku, počet opakování se pak musí vyjádřit jinak. Záleží na stylu autora, který ze způsobů se rozhodne použít, viz další obrázek.

Změna měřítka

Jak se při skládání model zmenšuje, bývá nutné pohled v diagramu postupně zvětšovat. Je slušné na to čtenáře upozornit, zvláště je-li zvětšení značné nebo mohlo-li by jej zmást. Někteří autoři používají symbol zvětšující se šipky, někteří symbol lupy, jiní na zvětšení pouze upozorní v textovém komentáři.

Někdy bývá účelné zobrazit pouze zvětšenou část skládanky, aby byly zřetelné detaily. Poté se autor většinou vrací k původnímu měřítku.

Odkazy k dalšímu studiu

• Robert J. Lang: Origami Diagramming Conventions: A Historical Perspective, © 1989–1991, 2000, 30 stran, velmi podrobná pravidla a zkušenosti s kreslením diagramů
  http://origami.kvi.nl/articles/diagram.pdf (duben 2005),
  http://www.langorigami.com/info/diagramming_series.pdf (duben 2006)
• Robert J. Lang: Origami Design Secrets: Mathematical Methods for an Ancient Art, A K Peters Ltd., 2003, ISBN 1-56881-194-2
• David Lister Grimsby: Origami diagramming, 1997
  http://www.britishorigami.info/academic/lister/diagrams.htm (duben 2006)
• David Petty: Origami diagramming,
  http://members.aol.com/ukpetd/origami\_diagramming.htm (duben 2006)