Směry origami

Z OrigamiCZ
Přejít na: navigace, hledání

V origami existuje mnoho směrů a někdy je těžké určit, co ještě je origami a co už je jenom hraní s papírem. Pro klasifikaci origami si můžeme stanovit několik hledisek nebo chcete-li rozměrů. (Sestavíme tak vlastně souřadný systém jakéhosi hyperprostoru a každý origamista si pak může najít své oblíbené souřadnice.) Z toho vychází také myšlenka origami profilů.

Hlediska klasifikace origami

Diagram origami profilu
  • Výchozí tvar papíru
    • pravidelné tvary: trojúhelník, čtverec, pětiúhelník, šestiúhelník, ... pravidelné n-úhelníky až ke kruhu
    • nepravidelné tvary - nejběžnější je obdélník: bankovky, letter, A4, 1:2, 1:3, 1:4,... až dlouhé úzké pruhy papíru
  • Stříhání: není dovoleno, je dovoleno, smí se odstřižený kus zahodit nebo musí zůstat na skládance, atd.
  • Podpůrné materiály, jako například lepidlo, sponky či drátky pro udržení tvaru
  • Vícevrstvé papíry, ať už kombinace AL-fólie a papíru nebo několika barevných papírů, které jsou skládány najednou
  • Sestavení modelu z více částí, tady se dá najít několik podkategorií
    • modulární skládání: jeden typ základního modulu je použit mnohokrát k sestavení většího celku
    • multimodulární skládání: základních modulů je několik a jsou použity mnohokrát
    • skládání z více různých částí: segmentovaná (např. klobouk + hlava + sako + kalhoty + límec = postava šaška)
    • nesegmentovaná (např. tělo koně složené ze dvou částí: hlava s předníma nohama + zadní nohy a zadek s ocasem)
    • sestavy od stavebnicových skládanek (např. kostry) až po umělecké koláže (Mítiny obrázky, oribany, oriland...)
  • Dozdobování: malováním, barvením, nalepováním ozdob z dalších materiálů, např. textilu, korálků
  • Modelování neboli dotváření trojrozměrných tvarů, například při skládání z vlhkého papíru, tento směr může skončit až u kašírování

Směry

Kromě těchto hledisek, které se soustřeďují na techniku skládání, se můžeme pokusit klasifikovat origami podle složitosti, uměleckého dojmu či míry podobnosti modelu s reálnou předlohou. Lze nalézt například takovéto rozdělení na směry:

  • Východní-klasické skládání vychází z japonské staré školy, zobrazuje květiny, zvířata, předměty, a je poměrně jednoduché. Skládanky mají pouze přibližný tvar a svůj skutečný vzor pouze napodobují.
  • Západní-realistické origami představuje přesnou kopii skutečného vzoru se všemi detaily. Návody na tyto skládanky jsou někdy tvořeny pomocí počítače a jejich složení zvládne jen trénovaný origamista s obrovskou trpělivostí. Skládání totiž může trvat i několik hodin.
  • Geometrické, abstraktní origami tvoří složité mnohostěny, pyramidy, koule a jiná geometrická tělesa z mnohokrát se opakující jedné skládanky, jejíž části na sebe navazují a důmyslně do sebe zapadají.

Odkazy

Hlediska

Ovšem hledisek, podle kterých můžeme origami dělit, je bezpočet. Na některé se můžeme podívat blíže:

  • Dělení podle složitosti je asi nejběžnější. Jednotlivé škály se liší především počtem stupňů obtížnosti. Zdaleka nejpoužívanější jsou škály třístupňové a pětistupňové vyjádřené buď slovně, nebo počtem puntíků. Velmi pěkné slovní dělení vytvořil František Grebeníček